Pořád jsem tvrdila, že pokud bych rodila podruhý, vzala bych z porodnice roha co nejdříve. I v těhotenství mi ambulantní porod dával smysl, nerozmyslela jsem se, na větší alternativu se necítím, takže se začalo plánovat.

I kvůli tomu jsem vybrala rakovnickou porodnici, protože tam jsou s ambulantními porody smíření, dokonce to píšou i na webu, tak to musí být pravda. Mimochodem na webu mají i seznam porodních přání, která akceptují. Celý by to tam mělo být takové vstřícné, takže jsem moc dlouho nerozmýšlela. Tsss!
Takže se Terezka narodila a pediatrické školení začalo rovnou na sále, což jsem vzhledem k jejich veřejné prezentaci nečekala:
Vidíme, že prevence vám moc neříká. To jste odvážná.
(V porodním přání jsem měla, že nechci miminku podat injekci s vitamínem D a vykapat oči. Oboje patří mezi porodnicí akceptovaná přání. Místo injekce jsem chtěla předepsat kapičky a zánět očí léčit, až by se rozvinul).
Druhý den, když zjistili, že chci domů, dušení nebohé rodičky pokračuje.
Jste tedy rozhodnutá, že jdete domů? – Ano.
A budete mít co jíst?
Nene, v Praze nemáme otevřené krámy a nejezdí k nám Rohlík až do bytu. (To mi šlo jen hlavou, nahlas jsem řekla něco ve smyslu, že „ano, budu“)
Co budete dělat v případě komplikací – kolaps novorozence, rozvoj dětské žloutenky.
Asi budu volat o pomoc z okna. (Vyloženě podpora matky a poučení, jak se v případě komplikace zachovat)
Jak si opatříte vyšetření, která bychom tady v porodnici provedli?
Půjdu na ně v Praze, tam je myslím také umí provést.
(Na sono kyčlí se stejně chodí mezi 5. a 6. týdnem znovu, pokud se v porodnici zjistí nějaká vada, zatím se nic nedělá, to samé platí v případě vyšetření sluchu a odběr z patičky zajistí pediatr nebo komunitní porodní asistentka – čili také řešitelné problémy. Navíc u těch všech vyšetření budu s miminem, takže pokud bude plakat, budu s ním a lépe mu pomůžu vyrovnat se s vyplavením stresového hormonu kortizolu v mozku. V porodnici by miminko plakalo samo.)
Aha, vidím, že miminko má zkrácenou uzdičku – přisává se? Myslíte se, že dobře kojí?
Ano, přisává se a myslím, že se kojí. (Dík za brouka do hlavy, jedůvko. Tasí se zbraně těžkého kalibru.)
Jak máte doma staré dítě – co budete dělat, když bude nepřiměřeně žárlit?
Asi to samé,co budu dělat za týden – zhroutím se. (Impérium vrací úder a tne do živého)
Takže vám přineseme revers, kde nám podepíšete, že jste poučená o rizicích. A podepíše ho i otec dítěte.
Samozřejmě. (Babo. Komu se zdám poučená, ať se přihlásí).
Jsem hrdá, že jsem té jezince odolala a přivolaný odvoz neodvolala. Podruhé v životě (poprvé to bylo na porodním sále) jsem se zvládla takhle postavit bílému plášti a stát si za svou vůlí, pocitem, že doma nám bude líp.
Milý Rakovníku, díky za pomoc s narozením Terezky, ale teda ideální ambulantní to nebylo. Abych neskončila takhle negativně, porodní asistentky byly skvělé, laskavé a podporující (tímto bych chtěla pozdravit Hanku Rybovou, která toho víkendu sloužila).
Holt je to pořád jen a jen o lidech, o jednotlivcích. Střetnutí s jezinkou nevyloučí ani respektující webová prezentace. Asi tak.